Stoiq
Získat

Seneca Citáty

„Jiné neřesti lze skrývat a potají živit; hněv se ukazuje otevřeně a vystupuje do tváře, a čím je větší, tím zjevněji vře navenek.“
„Lidstvo se rodí pro vzájemnou pomoc, hněv pro vzájemnou zkázu: první miluje společenství, druhý odcizení.“
„Jsou věci, jejichž počátky jsou v naší moci, ale které nás, když se rozvinou, strhávají vlastní silou a nenechávají nám cestu zpět.“
„Nejspolehlivější ctnost je ta, která sama sebe dlouho a pečlivě zvažuje, sama se ovládá a pomalu a rozvážně vystupuje do popředí.“
„Každý, kdo se prohlašuje za nevinného, hledí spíše na vnější svědky než na vlastní svědomí.“
„Tomu, kdo ukládá trest, nesluší nic méně než hněv, protože trest má tím větší moc napravit, je-li rozsudek vynesen s rozvážným úsudkem.“
― SenecaO hněvu (kniha I, kapitola 15)
„A co může být mudrce méně hodno, než aby jeho vášně závisely na špatnosti druhých?“
„Aby ses nehněval na jednotlivce, musíš prominout celému davu, musíš odpustit celému lidskému pokolení.“
„Proti zlu, které je trvalé a plodné, potřebujeme boj s dlouhým dechem; ne ovšem proto, abychom je potlačili, ale jen proto, aby nás nepřemohlo.“
„Co nahání hrůzu druhým, samo se bojí.“
„Zla, jimiž trpíme, jsou vyléčitelná, a protože jsme se narodili s přirozeným sklonem k dobru, sama příroda nám pomůže, budeme-li se snažit svůj život napravit.“
„Co je klidnější než pokojná mysl a co namáhavější než hněv?“
„Ať je mudrc umírněný, a když je třeba něco udělat poněkud rázně, ať si na pomoc přivolá sílu, ne hněv.“
„Užitečné budou i hry: umírněné potěšení totiž mysl uvolní a přivede ji do náležité rovnováhy.“
„Vždy bychom měli nechat uplynout nějaký čas, neboť čas odhaluje pravdu.“
„Ochota věřit tomu, co slyšíme, působí velmi mnoho zla; často bychom neměli ani poslouchat, protože v některých případech je lepší být oklamán než mít podezření na podvod.“
„Nic tedy hněv neživí víc než nestřídmý a nenasytný přepych: mysl je třeba zocelit drsným zacházením, aby necítila žádnou ránu, která není těžká.“
„Dejme tomu, že jsme trestáni; mysleme nejen na to, co trpíme, ale i na to, co jsme udělali: zasedněme k soudu nad svým dosavadním životem.“
„Oč dál sahají pravidla povinnosti než pravidla zákona!“
„Co může být nespravedlivějšího než uvěřit potají a hněvat se veřejně?“
„Jako všechny údy jednají v souladu, protože v zájmu celého těla je zachovat každý z nich, tak by lidé měli šetřit jeden druhého, protože jsou zrozeni pro společenství.“
„Je znakem velkého ducha pohrdat křivdami, které se mu staly; nejopovržlivější druh pomsty je nepovažovat protivníka za hodného pomsty.“
„Nic není nespravedlivějšího, než aby někdo zdědil spory po svém otci.“
„Hněvá-li se na tebe někdo, odpověz na jeho hněv dobrodiním: spor, do něhož se pustí jen jedna strana, sám padá: k boji jsou potřeba dva.“
„Oč slavnější je odrážet od sebe všechny křivdy a urážky jako ten, kdo nosí zbroj, kterou neprorazí žádná zbraň; pomsta je totiž přiznáním, že jsme byli raněni.“
― SenecaO hněvu (kniha III, kapitola 6)
„Není většího důkazu velkodušnosti, než když tě nic z toho, co tě potká, nedokáže pohnout k hněvu.“
„Ať tedy naše podniky nejsou ani malicherné, ani troufalé a lehkomyslné: ať naše naděje nebloudí daleko od domova: nepouštějme se do ničeho, co by nás, kdyby se to podařilo, přivedlo k údivu nad vlastním úspěchem.“
„Kdykoli se zdá, že spor bude delší nebo ostřejší než obvykle, zastavme hned jeho počátky, dřív než nabere síly.“
„Ne všichni se urážejí stejným způsobem; měl bys tedy vědět, kde je tvé slabé místo, abys je mohl chránit se zvláštní péčí.“
„Kdo se snaží zjistit, co se o něm říká, kdo vyhrabává zlomyslné řeči, i když byly proneseny tajně, ten sám ničí svůj duševní klid.“
„Velká část lidí si sama vyrábí své křivdy, buď tím, že chová neopodstatněná podezření, nebo tím, že zveličuje maličkosti.“
„Vžijme se do toho, na koho se hněváme: nyní nás k hněvu svádí přehnaná domýšlivost o vlastní důležitosti a ochotně činíme druhým to, co sami nesneseme, aby bylo činěno nám.“
„Bojuj sám se sebou tvrdě, a nemůžeš-li hněv přemoci, nedovol mu, aby přemohl on tebe: začal jsi nad ním vítězit, jestliže se neukazuje, jestliže mu nedáš průchod.“
„Naše vnitřní myšlenky postupně ovlivňuje naše vnější chování.“
„Nesuď podle jedné hodiny nebo jednoho dne: uvaž celé zaměření své mysli: i když jsi neudělal nic zlého, přece jsi toho schopen.“
„Oč lepší je křivdu zhojit než ji mstít?“
„Nikdy se nebude mít dobře ten, pro koho je mukou vidět někoho, kdo se má lépe než on.“
„Touha po týchž věcech, která měla být poutem přátelství, se stává zdrojem sporů a nenávisti.“
„Všechny naše smysly je třeba vychovat k síle: od přírody toho snesou mnoho, jen když je duch nezkazí.“
― SenecaO hněvu (kniha III, kapitola 37)
„Mysl je dost silná, aby unesla ta zla, na která je připravena.“
„Uklidněme plně své vlastní svědomí, ale nijak se nesnažme získat si uznání.“
„Život je věc, která nepřipouští plýtvání, a nemáme čas nazbyt, abychom ho mohli zahazovat.“
„Tento dech, který je nám tak drahý, nás brzy opustí: mezitím, dokud jej vdechujeme, dokud žijeme mezi lidmi, pěstujme lidskost: nebuďme nikomu postrachem ani nebezpečím.“
„Je vlastností velkého a dobrého ducha toužit ne po plodu dobrých skutků, ale po dobrých skutcích samých, a hledat dobrého člověka i poté, co narazil na špatné lidi.“
„Nikdo si své dary nezapisuje do účetní knihy ani jako chamtivý věřitel nežádá splacení na den a hodinu.“
„Dobrodiní nelze nahmatat ani vzít do ruky, je to věc, která existuje jen v mysli.“
„Mnohem víc si ceníme toho, co přichází z ochotné ruky, než toho, co přichází z plné.“
„Naše dobrodiní musí řídit zdravý rozum; musíme zvážit čas a místo i povahu obdarovaného, neboť to jsou závaží na vahách, podle nichž jsou naše dary přijaty dobře, nebo špatně.“
„Vskutku, mnohé lidi činí štědrými nedostatek pevnosti.“
― SenecaO dobrodiních (kniha II, kapitola 1)
„Vyčítat někomu něco právě ve chvíli, kdy mu prokazuješ službu, je čiré šílenství; znamená to mísit urážku s laskavostmi.“
„Ustavičné připomínání vlastních služeb zraňuje city našeho přítele.“
„Vyhýbejme se prázdnému vychloubání: mlčme a nechme za nás mluvit své činy.“
„Měli bychom hledět na konec svých dobrodiní stejně jako na jejich začátek a nedávat jen to, co lidé rádi přijmou, ale to, co budou později rádi, že přijali.“
„Nejlepší je ten, kdo dává ochotně, nikdy nežádá nic zpět a raduje se, když se mu něco vrátí, protože opravdu a doopravdy zapomněl, co dal, a přijímá to, jako by to byl dar.“
„Uvažme, zda bychom neměli ještě pečlivěji volit, komu budeme dlužni, než komu budeme dávat.“
„Nejdřív mi musíš dát osobní svobodu rozhodnout se, a teprve potom své dobrodiní.“
„Kdo přijímá dobrodiní s vděčností, splácí už jeho první díl.“
„Slov není třeba; cítíme-li jen tak, jak máme, naše vděčnost bude vidět na našich tvářích.“
„Nikdy nám nebude chybět důvod ke stížnostem, budeme-li se na dobrodiní dívat z jejich rubu.“
― SenecaO dobrodiních (kniha II, kapitola 28)
„Ti, jejichž mysl se upírá výhradně k tomu, co doufají získat, pohlížejí s pohrdáním na vše, co už je jejich.“
„Nikdo přece nemůže být zároveň závistivý i vděčný, protože závistiví mají sklon si stěžovat a jsou smutní, kdežto vděční jsou radostní.“
― SenecaO dobrodiních (kniha III, kapitola 3)
„Přítomné dobro ještě není zcela úplné, nějaká nehoda je může přerušit; budoucnost je v nejistotě a nejasná; ale co je minulé, je bezpečně uloženo.“
„Není žádnou zásluhou být vděčný, pokud není bezpečné být nevděčný.“
„Některá dobrodiní stojí dárce mnoho, jiná mají pro obdarované velkou cenu, ale dárce nestojí nic.“
„Dobrodiní dává vděčnému člověku trvalou radost, ale nevděčného potěší jen na okamžik.“
„Kdo je však tak vznešený, aby ho štěstěna nemohla přivést k tomu, že bude potřebovat pomoc i toho nejnižšího?“
„Všichni lidé pocházejí z téhož původního kmene; nikdo není lépe zrozen než jiný, leda nakolik je jeho povaha ušlechtilejší a lépe uzpůsobená ke konání dobrých činů.“
„Ať tedy mluvíš o přírodě, osudu nebo štěstěně, to vše jsou jména téhož Boha, který svou moc uplatňuje různými způsoby.“
„Nic by se nemělo dělat bez rozumného důvodu: dobrodiní není skutečným dobrodiním, je-li prokázáno bez rozumného důvodu, neboť rozum provází každé čestné jednání.“
― SenecaO dobrodiních (kniha IV, kapitola 10)
„Příroda nám všem poskytuje tuto nesmírnou výhodu, že světlo ctnosti prozařuje mysl všech stejně; i ti, kdo ji nenásledují, ji vidí.“
„Na co spoléháme, abychom byli v bezpečí, ne-li na vzájemnou pomoc jeden druhému?“
― SenecaO dobrodiních (kniha IV, kapitola 18)
„Být vděčný se vyplácí; a přece budu vděčný, i kdyby mi to škodilo.“
„Je lepší prokazovat dobrodiní i špatným, abychom je prokázali dobrým, než dávat dobrým příliš málo ze strachu, že bychom prospěli i špatným.“
― SenecaO dobrodiních (kniha IV, kapitola 28)
„Mudrc zvažuje obě strany: ví, jak velkou moc mají omyly, jak nejisté jsou lidské věci a kolik překážek stojí v cestě zdaru záměrů.“
„Je snazší vládnout divokým národům, které nesnesou cizí nadvládu, než krotit vlastní mysl a držet ji pod vlastní vládou.“
„Neprokazuješ nikomu dobrodiní tím, že mu přestaneš křivdit, a nikdy nemůže být dobrou službou sejmout z někoho břemeno, které jsi mu sám naložil.“
„Nikdo není štěstěnou postaven tak vysoko, aby nepotřeboval přítele tím spíš, že nepotřebuje nic.“
― SenecaO dobrodiních (kniha VI, kapitola 29)
„Jsi-li příteli užitečný jen tehdy, když je v nouzi, a zbytečný, když se mu daří dobře, oceňuješ svou vlastní hodnotu velmi nízko.“
„Kdo příliš myslí na splacení dobrodiní, musí předpokládat, že i jeho přítel příliš myslí na to, aby mu bylo splaceno.“
„Nikdo, kdo se kdy oddal filozofii, se nikdy nestane úplně špatným; jeho mysl se jí zbarví tak hluboko, že její barvy už nikdy nelze docela zkazit a začernit.“
„Tím, že přítele snášíš, ho učiníš lepším; tím, že mu vyčítáš, ho v každém případě učiníš horším.“
„Náš přítel není takový, jaký jsme doufali, že je; přesto zůstaňme, na rozdíl od něho, takoví, jací jsme byli.“
„I u dobrodiní, která se zdají ztracená, vykoná laskavost mnoho dobrého; s ranami mysli je třeba zacházet stejně jemně jako s ranami těla.“
„Nikdo nemůže chybovat jen sám za sebe, ale musí se stát i příčinou a rádcem cizího pochybení.“
„Ptejme se tedy, ne co se nejčastěji dělá, ale co je pro nás nejlepší dělat.“
„Nejvyšší dobro je mysl, která pohrdá nahodilostmi štěstěny a těší se ze ctnosti.“
„Šťastný je tedy ten, kdo dokáže ve všem správně usuzovat: šťastný je ten, kdo je ve svých nynějších poměrech, ať jsou jakékoli, spokojen a se svými životními podmínkami zadobře.“
„Člověk by měl být nezaujatý a nedat se přemoci vnějšími věcmi: měl by obdivovat jen sám sebe, důvěřovat svému duchu a uspořádat si život tak, aby byl stejně připraven na štěstí jako na neštěstí.“
― SenecaO blaženém životě (kapitola 8)
„Můžeš tedy směle prohlásit, že nejvyšším dobrem je jednota mysli: kde je totiž soulad a jednota, tam musí být ctnosti: to neřesti spolu vedou válku.“
― SenecaO blaženém životě (kapitola 8)
„Mýlíš se tedy, když se mě ptáš, kvůli čemu usiluji o ctnost: hledáš totiž něco nad to nejvyšší.“
„Příliš mnoho rozkoše škodí: ale u ctnosti se nemusíme bát žádné nadměrnosti, protože míra je obsažena ve ctnosti samé.“
„Cokoli budu mít, nebudu to ani chamtivě hromadit, ani lehkomyslně rozhazovat.“
„Nebudu nic dělat kvůli veřejnému mínění, ale všechno kvůli svědomí: kdykoli budu něco dělat sám o samotě, budu věřit, že na mě při tom hledí oči římského lidu.“
„Při jídle a pití bude mým cílem utišit touhy přírody, ne si plnit a vyprazdňovat břicho.“
„Zkrátka: mé bohatství patří mně, ty patříš svému bohatství.“
― SenecaO blaženém životě (kapitola 22)
„Přestaň tedy filozofům zakazovat, aby měli peníze: nikdo neodsoudil moudrost k chudobě.“
„Postav mě jako pána do domu velmi bohatého muže: postav mě tam, kde se zlaté a stříbrné nádobí používá k nejvšednějším účelům; nebudu si o sobě myslet víc kvůli věcem, které, i když jsou v mém domě, přece nejsou mou součástí.“
„Ve všech případech, kdy se člověk stydí přiznat skutečnou příčinu svého trápení a kdy ho stud vede k tomu, aby své trápení zatlačil dovnitř, touhy uzavřené v malém prostoru bez jakéhokoli průduchu se navzájem dusí.“
„Služby dobrého občana nikdy nejsou marné: prospívá tím, že je slyšet a vidět, svým výrazem, svými gesty, svým mlčenlivým odhodláním, i samotnou svou chůzí.“
„Měli bychom však nejprve zkoumat sami sebe, potom věc, do níž se chceme pustit, a potom ty, kvůli nimž nebo s nimiž ji podnikáme.“
„Ze všeho nejnutnější je pravdivě odhadnout sám sebe, protože zpravidla si myslíme, že zvládneme víc, než dokážeme.“
„Nic dobrého nepřinese nutit mysl k práci, která jí není vlastní: marné je bojovat proti přírodě.“
„Za přátele bychom si měli vybírat lidi, kteří jsou pokud možno prosti silných tužeb: neřesti jsou totiž nakažlivé, přecházejí z člověka na jeho bližního a škodí těm, kdo se jich dotknou.“
„Pohleď na vesmír: uvidíš bohy zcela bez majetku, kteří nic nevlastní, ač všechno dávají.“
„V každém postavení v životě najdeš zábavu, oddech a potěšení; ovšem za předpokladu, že jsi ochoten zlo spíše zlehčovat než nenávidět.“
― SenecaO duševním klidu (kapitola 10)
„Žádný úděl nemůže být tak bídný, aby v něm nestranná mysl nenašla něco, co by ho vynahradilo.“
„Proti obtížím si přivolej na pomoc zdravý rozum: tvrdé lze zjemnit, příliš úzké rozšířit a těžká břemena mohou méně tížit toho, kdo je nese obratně.“
„Nezáviďme ani těm, kdo stojí vysoko: výšiny, které se nám zdají vznešené, jsou strmé a rozeklané.“
„Nikdy se nebudu stydět citovat dobrý výrok proto, že pochází od špatného autora.“
„Věz tedy, že každé životní postavení je pomíjivé a že co se kdy stalo komukoli, může se stát i tobě.“
„Tak hluboko v nás zakořenilo toto zlo, totiž řídit se míněním druhých, že se začíná předstírat i žal, ten nejprostší ze všech citů.“
„Přesto musíme i v tom zachovávat míru, neboť je velký rozdíl mezi tím žít prostě a žít nedbale.“
„Lidská mysl si má dopřát uvolnění: po odpočinku povstává lepší a čilejší.“
„Je velký rozdíl mezi tím, když něco držíš volněji, a tím, když to pustíš.“
„Nezáleží na tom, co neseš, ale jak to neseš.“
„Nepřetržité štěstí neunese jedinou ránu; ale ten, kdo neustále zápasí se svými neštěstími, získal svým utrpením tlustší kůži, nepodlehne žádné pohromě, a i když padne, bojuje dál vkleče.“
― SenecaO prozřetelnosti (kapitola 2)
„Považuji tě za nešťastného, protože jsi nikdy nešťastný nebyl: prošel jsi životem, aniž ses střetl s protivníkem: nikdo nepozná tvé síly, ani ty sám.“
„Neboj se, prosím tě, toho, co nesmrtelní bohové přikládají naší mysli jako ostruhy: neštěstí je příležitostí ctnosti.“
„Ačkoli každá nestřídmost škodí, nadbytek pohodlí škodí ze všeho nejvíc; působí na mozek; svádí lidskou mysl k marným představám; rozprostírá hustý mrak nad hranicemi mezi pravdou a lží.“
„Důvěrná známost s nebezpečím nás učí jím pohrdat.“
„V tom, co se zvykem stalo součástí naší přirozenosti, není žádné neštěstí: lidé postupně nacházejí potěšení v tom, k čemu je zprvu dohnala nutnost.“
― SenecaO prozřetelnosti (kapitola 4)
„Vedou nás osudy a délka dnů každého člověka je určena v první hodině jeho zrození: každá příčina závisí na nějaké dřívější příčině: jediný dlouhý řetěz osudu rozhoduje o všech věcech, veřejných i soukromých.“
„Nezranitelné není to, co nikdy není zasaženo, ale to, co nikdy není zraněno.“
„Štěstěna však ctnost nedává; proto ji ani nebere.“
„Ctnost je svobodná, nedotknutelná, nepohnutelná, neotřesitelná a proti neštěstím tak zocelená, že ji nemohou ani ohnout, natož přemoci.“
„Dobří lidé žijí mezi sebou v míru; špatní škodí stejně dobrým jako sobě navzájem.“
― SenecaO stálosti mudrce (kapitola 7)
„Někteří nechtějí slyšet o svém věku a šedinách a o všem ostatním, čeho se lidé v modlitbách touží dožít.“
„Jak pozdě je začínat žít právě ve chvíli, kdy musíme odcházet!“
„Rychlostí, s jakou čas využíváme, bychom tedy měli soupeřit s rychlostí času samého a pít z něj jako z prudké bystřiny, která nepoteče navždy.“
„Je výsadou klidné a pokojné mysli procházet všechny části svého života: ale mysli zaneprázdněných lidí jsou jako zvířata ve jhu a nemohou uhnout stranou ani se ohlédnout.“
„Pravá moudrost spočívá v tom, neodchylovat se od přírody a utvářet své jednání podle jejích zákonů a jejího vzoru.“
„Oč šťastnější je ten, kdo nikomu nic nedluží kromě toho, čeho se může s největší lehkostí vzdát!“
„Celý život je otroctví: ať se tedy každý smíří se svým údělem, co nejméně si na něj stěžuje a chopí se všeho dobrého, co má na dosah.“
„Člověk není o nic menší lupič proto, že se mu meč zapletl do šatů oběti a minul cíl.“
― SenecaO stálosti mudrce (kapitola 7)
„Lidé si nejvíc cení darů nebo rent a pronajímají svou práci, své služby či svou péči, aby je získali: nikdo si neváží času: rozdávají ho mnohem štědřeji, jako by nic nestál.“
„A přece nic mysl netěší tolik jako věrné a příjemné přátelství.“
„Nedostáváme krátký život, ale sami ho krátkým činíme, a nejsme chudí na dny, ale plýtváme jimi.“
„Celý život je třeba učit se žít, a – což tě možná překvapí víc – celý život je třeba učit se umírat.“
„Odkládání je největší plýtvání životem: vytrhává nám den za dnem a bere nám přítomnost tím, že slibuje něco, co přijde potom.“
„Meč spravedlnosti není v rukou rozhněvaného člověka na svém místě.“
„Nic není hořčí než dlouhá nejistota; někteří snášejí uhašení svých nadějí lépe než jejich odkládání.“
― SenecaO dobrodiních (kniha II, kapitola 5)
„Je mnohem lepší věnovat se několika málo spisovatelům než zběžně pročítat mnohé.“
― SenecaO duševním klidu (kapitola 9)